Jdi na obsah Jdi na menu
 


Václav Lamr: LVE ČESKÝ.Tuto báseň věnuji na počest popravených 27 mužů, kteří bojovali i o svobodu vyznání a suverenitu Českého

25. 6. 2008
Tuto báseň jsem napsal v temných dnech roku 1980, kdy nám úřady už pokolikáté odmítly udělit registraci pro společenství neregistrovaných letničních křesťanů a hrozily policejním zatýkáním. Někteří bratři prošli vězením.V té době jsem četl vynikající spis od dr Čapka ,, Za jazyk přibytý/ +/ napsaný v době okupace a poroby národa. Je to monolog  Prokopa Divíše z Doubravníka, písaře a básníka z doby stavovského povstání. Byl druhý den po popravě, 22.6.1621 přibit za jazyk ke břevnu šibenice, a zatímco kat Jan Mydlář vymrskával další měšťany ke bráně Horské, zápasil na modlitbě za národ a také o život, protože se dusil v agonii svou vlastní krví a slinami. Krátce po vytažení hřebu mohl s probodeným jazykem zázračně obhajovat víru svých popravených druhů před soudci, a později opět zpíval Bohu chvály. Nedovolte, aby náš český jazyk byl znovu přibit hřebem jakékoliv ideologie, nacismu, New age či islámu. Zvěstujte Slovo národu, Evropě, světu. Znovu vydejme tu knihu pro novou generaci.

Tuto báseň věnuji na počest popravených 27 mužů, kteří bojovali i o svobodu vyznání a suverenitu Českého národa dne 21.6.1621 a básníku Prokopu Divíši z Doubravníka. Je to moje osobní vyznání a vzkaz nastupující generaci ,,božích bojovníků“, kteří touží, aby byl Pán Ježíš oslaven v Čechách a v Evropě.

Václav Lamr: LVE ČESKÝ.

Roku šestnástset osmnáct, lev český vzepřel se, ta vzpoura byla past.
Osmého listopadu, v srdci naší země došlo k tvému pádu, ty zařval jsi temně.
Dech zkázy dávno z jiné strany vane, propásli Češi čest, již našli Moravané.
Lve Český, kde jsi byl, když národ pod Hvězdou v krvi se utopil?
Zbytečně dumáme, čí byla to vina, zrada-li Valdštejna či moudrost Žerotína.
Tu zemi, kde je Ježíš Pán, ovládnul zpupný Maxmilián.

V létě šestnástset dvacet jedna udeřil v Čechách mráz, jak na konci ledna.
Uprostřed Prahy zděšená orlice z nebe vrhá stín, padají hlavy vznešené,
do české země vražen klín.
A úder zrady rozvojil, co si Bůh v Čechách oblíbil.
Dodnes se chvěje špice per, básníkům zkoumá charakter.

Albrechte z Valdštejna, baroktní Jidáši, tvá zrada národní dodneska haraší.
Silný jak Mistr Hus mluví i bez jazyka, setnutý Jesenius, do Pravdy vražena dýka.
Lve český, kde jsi řval, když Habsburk kleštěmi tvým rekům jazyk rval ?
Poprava vznešených byl triumf císaře, druhý den za jazyk přibili písaře.
Za jazyk přibitý visel jsi, Divíši, svá slova svobodná volal jsi k Ježíši.
Volal jsi za národ, aby už nemlčel, rodil jsi syny své hojné jak roje včel..
Volal jsi za syny (měj jsi však dcery jen), za syny synů svých,
za nový Český DEN.

Za jazyk přibitý národ byl staletí, orlice Habsburská počala prokletí.
Jak Ezau za mísu sprosté kaše prodali Češi Pravdu za chrám svatého Mikuláše.
Pálili tvoji Bibli, andělé nad ní bděli, Pravdu tu vyhnali s tebou, bratři ji po světě žali.
Pálili tvoji Lásku, z nitra ji nevyrvali, potomci Jednoty Bratří ji navzdory všemu žali...
Lve český, kde jsi dlel, když s Biblí Kralickou málem jsi uhořel ?

Od Vídeňského trůnu sáhli ti na korunu, Němci a jezoviti dali ti mnoho bití.
Nad Čechy vládnouti věc není jemná, v záblescích svobody, či v dobách temna.
Jednou se zradil sám, jindy ho zradili, národ však obdržel od Boha posily.
Spálili Jana Husa - Pravdu však nespálili, nemlčí Boží Pravda, do úst ji bludem bili.
Spálili Mistra Jana , co vyznal - hoří dále, Bible je odkazem Boha, zjevení Věčného krále.
Spálili práva tvá, opilí od vína, bránil se do smrti s Psohlavci Kozina.
Smlouvy tvé od Boha lupiči nezničí, spálí je v ohni svém Bůh, jak hoří jehličí.

Století poroby vystřídal krátký jas, na ruce rozpjaté vložili nový pás.
Znovu jej navlékli nacisté šílení, lve český, haknkrajc mříží je vězení.
Opět jsi krvácel vyvlečen z pevností, jen ,,Pravda vítězí“, zoufalství přemostí.
Nad Hradem vlála smrt, dnes vlaje ,,Pravda“. Lve český přijde den, kdy bude to pravda.
Pod Hvězdou poražen, pod hvězdou stojíš, v pavéze husitů marně se hojíš.
Lve český, s Kristem jen dobudeš vítězství, bez kříže klesneš jen v hlubiny neštěstí.

Vzali ti z erbu kříž, měj ho však v srdci svém, jen vírou stoupej výš, Bůh ochrání tvou zem.
Vzali ti z erbu kříž, ty ho však prohlašuj, veď k Bohu národ svůj, v Kristově pravdě stůj.
Dali tam plameny jednoho povstání, tvé vnitřní svobodě nikdo však nezbrání.
Dali tam plameny, které již nehoří, žár lásky ku Pravdě vše cizí rozboří.

Vzali ti z ruky zbrań - Duch Boží ubrání každou tvou rodinu zrozenou v pokání./1/       
Vzali ti korunu - výsostné zamení, království Kristovo mdlá hvězda nezmění.
Král Králů zvýší tě, Bůh ve své milosti, zazáří nad tebou v epoše Radosti.
Na slova Husova stále si pamatuj: Udatně Pravdu brań, - v Kristově pravdě stůj.

Lve český, postav se na skále Jezu Krista, lež, pýcha strach tak ztratí svoje místa.
Ty nejsi lstivý had či zajíc, zvíře hovězí, tvé heslo královské je: Pravda vítězí.
Až míra pádů tvých se k soudu doplní, to heslo národní se slavně naplní.
Nad hvězdou červenou plá Ježíš v hvězdě jasné, prokletí sejmul kříž a oheń vzpoury hasne. /2/  

Ty nakloň ucho své a přistup k Bohu pevně, obnov tu smlouvu s Ním, věčně žít bude tvá země. / 3/
Učitel národů není však Amos Jan, titul ten biblický Kristu byl odebrán.   / 4 /
Učitel národů je Ježíš Spasitel, v modlitbách Komenský za národ před Ním bděl.
Amos byl biskup jen, služebník milosti, předal, co Bůh mu dal ve velké bolesti.
Vyhnaný z milých Čech vše Čechům odkázal, pro věrnost ke Pravdě přijal ho Králů Král.
Pro Pravdu odešli. Temná to věta, vzali jen Kralickou, čest, Labyrint světa.
Byli to Čechové, v nichž plála Pravda, pro Pravdu vzdali vše, - nás rodí Pravda !

Vidíš dnes děti své v nevěře chodící,  bezmocné proti zlu, se vzpourou na líci.
Kdo dětem zbrańuje ke Kristu přicházet, do srdcí bezmocných nalévá mocný jed.
Bebožnost povznáší neštěstí v národech, mládež se mrzačí, šlechetným dusí dech.
Lve český - vidíš je? Zmatené proudy, prchají bez Bible , bez drahé hroudy.  / 5 /
Prchají do zemí kde se žeń ztrácí, jen v Kristu zrzení k Bohu se vrací.
Lve český, v bezmoci léčit se musíš, zesláblý nevěrou bol v sobě dusíš.

Bůh volá národy - všichni jsou pozvaní, Lve český, lékem dne je jenom pokání.
Pokání je ,,stop a změna myšlení, svou lásku k nám Bůh nikdy nezmění.
Pokání značí: ,,stůj ! - dej Bohu řízení, tvé ,,autovedla smrt po cestě zmýlení.
Pokání čiňte, odvrzte své hříchy, tak padne z lidí strach a systém lidské pýchy.
Přijměte vírou smír, jenž na nás míří z kříže, výstřel je Boží mír, tam Ježíš zlomil mříže.

Tou mříží je tvůj hřích, - ne politická strana, bez kříže člověk zní jak ona hrobní hrana.
Tou mříží je tvůj strach, ne ovládací hesla, do zkázy pluje člun, co nemá žádná vesla.
Co je tím veslem? Křik a volání. Voláš-li k Bohu dnes, Ježíš tě zachrání.
Když vyznáš, že je Ježíš Bůh a Pán, bude ti věčná život ihned darován.
Na šikmou plochu zve tě porno, drogy, bar, ve víře přijmeš spásu, a to je Boží dar.

Lve český, najež se a zařvi z plných plic: Já nechci hmotu jen, chci mnohem, mnohem víc.
Bude tě slyšet Bůh, co mříž tu v Kristu zbořil, přijme tě v Lásce Bůh, jenž národ Český stvořil.
Přijmi tu Pravdu, co se nemění. Jen Slovo Boží ničí vězení.
Ježíš je Pravda, to si pamatuj, nech se tou pravdou vést, v Kristově pravdě stůj.

Národe český, bdi a více neumírej, posvěcen Slovem chválu Bohu vylej.
Po přeběhnutí dnů, jež hříchy odvrátí, se vláda věcí tvých zas k tobě navrátí.
Ty Ježíši Kriste, se za nás přimlouvej, nedej zhynout nám, budoucím život dej. / 6/        
Ježíš je vítěz - chválí mučedníci, v ozvěnách zazní dnes: ,,Kde jsou Boží bojovníci

P r a v d a  P á n ě   v í t ě z í

Nad námi sklenul v lásce dvojí duhu, je to jen milost, že nechodíme v kruhu.
A Pravda září nad námi a stále, národy v Kristu vyjdou po spirále.

,,Zvítězí Pravda - vlaje nad Hradem, národe český s tebou povstanem.
Zvítězí Pravda - je tvé vyznání, pod Pravdou - Kristem smrt se uklání.

Vítězí Ježíš - volej ze všech plic, bez Jeho slávy nejsi vůbec nic.
Ježíš ja Pravda - zvěstuj neustále, až celé lidstvo přijme Krista krále.

Kořte se Bohu, děti Jemu dejte, tu Pravdu braňte, každému ji přejte / 7 /     
Až zazní: ,,Pojď!“ na hraně  století, akordy chorálů ukončí zajetí.

Až zazní: ,,Pojď, když zvolá Pán, vejdou tvé zástupy do Božích bran.
Taková šance není všem dána, uvidět s Ježíšem Václava, Vojtěcha, Jana.

Nezemřel nadarmo žádný náš mučedník, souznívá s obětí přítomné chvály dík.
Budou tam s národy Češi a Slováci, nikdy svět neslyšel takovou ovaci.

Národe český, vrať se dnes ke Kristu, srdce mu otevři, začni svou očistu.
Slova svých hrdinů stále si pamatuj, jak napsal Mustr Jan:
V KRISTOVĚ PRAVDĚ STŮJ !

Poznámky:
-----------------------------------------

/+/     J.B.Čapek: ,,Za jazyk přibytý,, Melantrich 1970

 /1/  -  viz erb bývalého Československa

'/ 2/  - viz znak z doby socialismu  / 3 / - Izaiáš 55.3 / 4/ - Izaiáš 55.4 / 5/- emigrace po r 1968

/6/  vi Židům 7.25 / 1 Jan 2.1  / 7/ - výzva Husova Čechům

 

Náhledy fotografií ze složky Na počest popravených 27 mužů

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pomatenec

(karel, 27. 12. 2011 5:47)

Po přečtení stránek pana Václava Lamra,musím konstatovat,že se jedná o nebezpečného církevního pomatence a kreténa. Jako student na základní škole propadl a divím se jak mohl být přijat ke studiu v Brně. Jeho vysvědčení podle mého názoru nebylo valné. V jediném co vynikal byly kresby.Je to můj osobní názor.
Bývalý spolužák.